Dlohodobý quest - Za Oponou

[A&N s.r.o.]

Prolog

Vojáci! Vidím ve Vašich očích,
že máte strach z nepřítele.
Vidím ve Vašich očích, že se ptáte:
"Jak můžeme bojovat s tak strašnými stvůrami?"
Vojáci řádu, mám pro vás odpověd.

Budeme bojovat s ocelí,
Budeme bojovat s odvahou,
ale nadevše ostatní, my budeme bojovat za JEHO světlo
kterým osvětlíme i nejteměnší zákoutí osudu!

Sir Calean
 Kapitán řádu Kandelábrijského kříže


Kandahárské království upadlo do letargie.
Jako nejvzdálenější výspa Acronské civilizace upadalo v Císařových Říších v zapomnění.
Obchodní lodě, které dříve vjížděly do přístavu s vidinou snadného zbohatnutí, nyní vplouvaly do zchátralého přístavu jen sporadicky.
Kdysi výstavní domy a paláce se pomalu rozpadaly a obyvatelstvo pustlo jak na těle tak na duchu.

Lidé přestali být obezřetní a zlo, které dlouho číhalo v podzemí starobylého ostrova, začalo získávat na síle.

Jednoho večera, zrovna když se Acronské stráže připravovaly na vystřídání a zahájení noční hlídky, se moře rozbouřilo. Obloha se pokryla těžkými mraky a nastalou temnotu rozčíslo hromobití blesků. Jejich světlo odhalilo obrysy několika ti podivných lodí blížících se do přístavu. Polorozpadlé plavidla postrádaly jakékoliv insignie Acronského mocnářství a proto hlídka vyburcovala místní vojenskou posádku k pohotovosti...

// Pokud bude zájem, pak dnes v sedm večer prolog a v osm večer začneme...

[A&N s.r.o.]

Kdysi slavné město temných elfů se ocitlo v plamenech. Domy a paláce se s rachotem hroutily dolů k zemi, strhávajíc sebou další. Kusy zdí drtily poslední zbytky Drowích legií bojujících proti tisícům druhů roztodivných pavouků. Bojovalo se několik dní, bez přestávky a bez oddechu a když už se zdálo že si obránci zachrání alespoň své životy přišel poslední úder pavoučí bohyně. Z dveří chrámů se na bitevní pole vyřídily legie pavoučích mužů, proměněných a plných zloby. Jejich meče roztínaly Drowy jako by byli z papíru. Netrvalo dlouho a Pavoučí legie rozprášily poslední zbytky koordinovaného odporu.

Několika ti Drowům se však podařilo uprchnout. Bloumají nyní pustinou ve snaze zachovat alespoň své životy.
Město se po dohoření požáru propadlo do tmy a ticha, které ruší jen skupinky Duegarů, které se z trosek snaží vyhrabat poklady kdysi slavných rodů...

[A&N s.r.o.]

Město nadále chátralo a upadalo. Mezi vojenskou posádkou ostrova se začala šířit šeptanda; Říkalo se, že král v doprovodu několika ti dvořanů opustil ostrov. Prý nasedl na jednu z posledních lodí a odlivem odplul směrem k Říším. Několik legionářů bylo zmrskáno, protože tvrdili, že se již nevrátí. Sám hospodský musel strávit v žaláři týden o chlebu a vodě, protože prý se opil jak zákon káže a na náměstí vykřikoval, že konec se blíží.

Buď jak buď mezi řemeslníky se rozšířila panika. Před bankou se shromáždily davy , které se snažily vyzvednout své úspory a nakoupit zlato, drahé kameny a byliny pro směnu v nejhorších časech. Ceny všech komodit proto začaly prudce růst ...

[A&N s.r.o.]

Po Palivcově návratu z vězení ho dlouho nebylo vidět. Říkalo se, že se ve vězení pomátl, že dočista přišel o rozum. Buď jak buď za pár měsíců od jeho propuštění byla hospoda zavřená. A když se otevřela, překvapení štamgasti zjistili, že si Palivec přilepšil. Prodával materiál a proviant, který dříve patřil Legiím. Když se někdo zeptal, odkud materiál pochází Palivec bud neodpověďěl nebo dotyčného nechal vyhodit před hospodu.

Ať k materiálu hospodský přišel jak chtěl, byl tam a nikdo se už dál na nic neptal.
Možná i proto, že se Palivec spřáhl se samotnou Plíživou dýkou...

[A&N s.r.o.]

At to je s králem jak chce, fakt je ten, že Palác chátrá. Možná právě proto Místrodržící přijal nabídku Společnosti a pronajal jí místnost nad žalářem.
Obchodníci, pakliže jim tak můžeme říkat, na nic nečekali a rozhodili své sítě.

Nabídky pro dobrodruhy byly vyvěšeny a do Paláce začali přicházet první zájemci o práci ...

[A&N s.r.o.]

Řemeslníci z přístavní čtvrti, poučeni nedávným vpádem pirátských hord, si pronajali jeden z Palivcových pokojů kde si zřídili hlavní kancelář.
Odtud, v blízkosti kasáren Legií, začali řídit své podnikání. Vzhledem ke zvyšujícímu se hladu po komoditách započali s prodejem nástrojů pro jejich získávání a těžbu...

[A&N s.r.o.]

"Čert ví co je za Palivcovým úspěchem. Od té doby, co ho pustili z vězení je jako vyměněný. Na co šáhne to se mu daří, jako by uzavřel smlouvu s ďáblem či co" zahudral štamgast a kopl do sebe korbel řádně zvětralého piva. Nejdřív začal vykupovat od Legionářů, pak začal prodávat ty dryjáky co mu prodal cechmistr předtím než odplul na jedné z posledních lodí a ted vykupuje výrobky od těch řemeslníků co tady zůstali. Povídám vám chlapi, že jestli v tom není nějaká čertovina, tak já jsem Císař.

[A&N s.r.o.]

Ostatní, zbývající Kandahárské akce se poučily a začaly se také snažit vytřískat z chátrajícího města co se dá. Aurilité se vrhli do výkupu léčiv a hůlek, Legie samotná začala vykupovat střelivo. Palivec pak, vzhledem k zvyšující se poptávce po jídle započal vykupovat sůl a maso ve snaze zvýšit svůj tržní podíl. Legionáři vyklidili dva malé domy, které jsou nyní připraveny k pronajmutí. Novinkou je také dočasné uzavření Společnosti, ve které počala probíhat inventura.

Lidé si šeptají, že v okolí města se začaly pohybovat podivné postavy, vedené temným elfem. Podivné je, že nic nečiní, jen vyčkávají ...

[A&N s.r.o.]

Temná strana se začíná vzmáhat. Podporována mnohými - ve skrytu i veřejně - začala sílit a její moc přitahovala vše, co si ve zkáze a ničení libuje. Příšery z hlubin ostrova vylezly na povrch aby nabídly své služby paní Noci. Ta je neodmítla; Pod jejím vedením začali pomalu budovat Armádu temných.

[A&N s.r.o.]

Inventura v sídle Společnosti konečně skončila a na vývěskách se objevily první nabídky práce pro zkušené i méně zdatné bojovníky.

Nedaleko hospody, díky štědrým dotacím ze strany místního hospodského a řemeslníků z Ostrova, se má již brzo otevřít sídlo Cechu řemeslníků, které slibuje registrovaným členům mnoho výhod (nástroje, truhla s materiálem) a bezpečné zázemí. Žádosti o členství  budou vyřizovány jakmile bude provoz Cechu oficiálně spuštěn...

[A&N s.r.o.]

Svůj život složím do tvých dlaní,
rudé srdce lidí i trpaslíků, má paní
vložím do tvých lačných úst
nechť tím navždy skončí tvůj dlouhý půst
nechť tvoje noha na svět vstoupí
- kdo skloní se ti, neprohloupí -
tvá věčná síla, pýcha touha
já, nicota, tupá síla, tvá slouha,
věrná navždy až do samotného zatracení
jiné paní pro mne není.

Jiné víry nevyznávám
jiné touhy nepoznávám
jiného záměru nemám
jen tvé jméno křičím k stěnám
kandahárským které se skloní
před mou paní shar, jen před ní!

Těla nepřátel proměníme spolu v prach
šíleným jekotem jejich probudíme strach
ve všech říších, které ještě stojí
ve všech světech, síních i slojích
v dimenzích i planetách.
Světu vládni !
Shar An Ankeebach!

[A&N s.r.o.]

Z Kandahárských lázní se dnes večer domů nevrátilo několik dívek. Obyvatelé kandaháru si šuškají o tajemné sektě, která stojí za jejich zmizením. Historky popisující podivné praktiky sekty se v náznacích zmiňují o tom, že se sektáři scházejí v kandahárských stokách...

//Qst bude aktivní do restartu v 18:00,pak se sám odstraní

[A&N s.r.o.]

Strážný začal klimbat. Každý večer, když padne soumrak se Kandahárští uloží ke spánku a celé město se pohrouží do absolutního klidu. Hvězdy tiše zářily z nebeských hlubin a jen vzdálené vlkodlačí vytí narušovalo klid a mír přicházející noci. Strážný povzdechl a sešel z hradeb aby uzavřel brány, tak jak to ostatně dělal každý večer. Zavřel jedno křídlo a když zavíral druhé povšiml si postavy, která se k němu potácela ze Starého Kandaháru. Upozornil tedy ostatní legionáře a vyšel opatrně neznámému v ústrety. Po pár krocích zůstal ohromeně stát.

Postava patřila jednomu z místních dobrodruhů. Tomu nebožákovi chybělo oko, kus tváře byl násilím odtrhnut a z čerstvé krvácející rány svítili do noci jeho zuby. Dobrodruh padl na kolena před strážným a pak z posledních sil zašeptal... Stíny... Shar... Přepadli nás...

Legie vyslali hlídku aby prozkoumala okolí a vyvěsili na bránu tento text:

Občané se vyzývají k opatrnosti. Nepřítel byl odhalen a připravuje své síly! Mějte se na pozoru na Vašich cestách mimo Kandahár!

[A&N s.r.o.]

Jakto, že výstavba legií není připravená?!
Já, vyskytly se nějaké, druhý hlas se na chvíli odmlčel, komplikace.
Komplikace? Jaké komplikace?
Oni... oni zřejmě již vědí.
Budižkničemové... blázni! Posílám Vám svého šampiona aby na Vás dohlédl. Nestrpím další ...

Mágova mysl se najednou zavířila obrazy starého elfa a ženy snažícího se proniknout do jeho myšlenkového proudu. Nejdříve ho to rozlítilo, ale pak pobavilo. Jednají rychleji než bylo předpovězeno. No dobrá, nevadí. Pro tento účel vybavil své kouzlo několikati ochrannými prvky. Přestal směřovat své myšlenky původním směrem a prudce obrátil jejich tok směrem k nezvaným hostům. Tisíce a tisíce slov,obrazů, myšlenek a skutečností nyní prýštili skrze zřídlo přímo do myslí smrtelníků. Jejich zorničky se prudce rozšířily. Jejich mysl nebyla schopna pojmout tolik informací a těla, ve snaze zachránit své nervové spoje se počaly vypínat. Nejdřív elf a pak i jeho společnice padli na zem k nohám zřídla.
Mág se pousmál a opouštějíc myšlenkový proud aktivoval ochranné prvky.

To naučí ty všetečné Kandahárské strkat svůj nos do věcí, které se jim již brzy zjeví...

[A&N s.r.o.]

Kapky deště se řítily z těžkých černých mraků. Padaly dolů k vyprahlé zemi jako drobné, zářivé diamanty. Vítr je promíchával a zároveň vrhal vstříc korunám stromům, kde s jemným bubnováním ukončily svou kapky svou vzdušnou pouť...

Od doby, kdy z lesa zmizeli Lesní elfové, ovládlo Druidský hájek a další posvátná místa v lese beznadějné ticho. Ticho tak těžké, že dusilo květiny a děsilo zvěř.
Ticho tak strašné, že sami ptáci tlumili šelest svých křídel. Lidé si přestali povídat o dávných druidech, o elfech... o přírodě. Zapomněli.

Ticho trvalo po mnoho let a trvalo by snad i déle, kdyby nebylo přerušeno troubením a dusotem mnohých nohou armády bohyně Shar.
Shar, donucena okolnostmi byla nucena uspíšit své přípravy a vrhla své hlavní síly na Kandahár, poslední výspu nenáviděné sokyně - Auril.

Za hromů a blesků začali kněží a mágové, drowové z kdysi slavných rodů, otevírat portály. Desítky bojovníků se s hlasitým křikem vrhaly portály do cizího,  nenáviděného světa, do ulic lidského města. Meče a kouzla svištěly vzduchem a kolem svých pánů roznášely zkázu a zmar.
Obránci však byli připraveni a díky vedení Velekněžky a také s přispěním dovedností starého elfího mága zavírali jeden portál po druhém.

Generál Shařiných legií, pozorujíc neúspěch první vlny přikázal přesunout portály do předměstí Kandaháru ve snaze vybudovat předmostí, odkud by mohl pobořit nepokořitelné městské hradby.  Tak se stalo a další  desítky drowích válečníků vyrážely v ústrety osudu. Předměstí Kandaháru se začalo plnit útočníky a obránci, do té chvíle stojící bezradně na hradbách, si počali zoufat.

A právě tehdy, v době největšího zoufalství se stalo něco, co nikdo neočekával.
Něco, co se nestalo již několik tisíc let.
Něco o čem si lidé budou dozajista povídat tak dlouho, až se z toho stane legenda.
Za hrozivého bití hromů a blesků se z kandahárských hvozdů vyřítila smečka zvířat vedená samotnou Veledruidkou. 
Medvědi, vlci a havět kdejaká se s děsivým hlomozem zakousla do zadních vojů Shařiných legií. Postupovala v před bez zakolísání, bez strachu, bez ohledu na vlastní nebezpečí.
Útoky divé zvěře drtily veškerý odpor překvapených drowů.



Obránci Kandaháru byli nejdříve zaskočeni tím, co vidí. Nechápavě pozorovali, kterak se Shařiny legie otáčejí a vrhají se v ústrety lesním bytostem.
Velekněžka Auril se naštěstí chopila příležitosti. Brány se otevřely a obránci, povzbuzeni nenadálou posilou se s hlasitým křikem vrhli na pomoc Veledruidce.

Společnými silami Auril a Dannan rozprášily řady útočníků a Shar toho dne utrpěla těžkou, přetěžkou porážku.
Významné síly byly ztraceny a jejich nahrazení je nemožné.

Město zavládlo veselí a radost. Lidé si povídali o velkém vítězství.
Jen Veledruidka zachmuřeně pozorovala zbytky drowských útočníků, kterak mizí v jejích lesích ...